Diskuze o integraci muslimů v USA a České republice

Devátého prosince se konala v prostorách Moravské zemské knihovny diskuze na téma „Integrace muslimů v USA a v České republice“. Na začátku diskuze zdůraznila Helena Stehlíkova z tiskového centra Americké ambasády v Praze, že cílem americké ambasády je pořádáním takových diskuzí, které podpoří pozitivní dialog v rámci integrace muslimů v ČR a umožnit porovnat americkou zkušenost s českou.

Podle Romana Jocha (poradce premiéra vlády ČR a ředitele Občanského institutu), je přítomnost muslimů v ČR a Evropě faktem, o kterém nelze pochybovat, a jsou součástí naší společnosti. Podle jeho názoru, je spíše potřeba diskutovat o tom, jakým způsobem se bude v Evropě podporovat integrace muslimů a podotkl, že není pravda, že všichni muslimové jsou netolerantní, ale je třeba zdůraznit, že mezi muslimy je radikální, vůči nemuslimům netolerantní křídlo.

Klipa (pracovník úřadu vlády pro národnostní menšiny a vysokoškolský učitel) zdůraznil, že je velký rozdíl mezi základem muslimské komunity v USA a Evropě ve faktu, že většina muslimů odcházela do USA z politických důvodů a důvodu možnosti uplatnit své vzdělání a rozvíjet se, což jim je v nedemokratických zemích znemožněno.

Klára Liptáková (místopředsedkyně KDU-ČSL a starostka brněnské čtvrti Maloměřice) zdůraznila, že nikdo nemůže v České republice omezovat náboženskou svobodu, ale zároveň je potřeba být obezřetní a brát si ponaučení z neúspěchu multikulturalismu v západní Evropě a to tak, aby v muslimské komunitě nepřevážil radikální proud a dnešní tolerantní většinová společnost se za pár desetiletí nestala utlačovanou menšinou netolerantní muslimské většiny.

Během diskuze jsme se shodli, že integraci muslimů do české společnosti může pomoci (a zároveň ukázat na odlišnost českých muslimů, od radikálních muslimů), pokud muslimové odmítnou netolerantní projevy radikálních muslimů a podpoří náboženskou svobodu pro všechny, ať již v České republice, nebo v zahraničí.

Podle Ondřeje Klipy je jedním z důvodů efektivnějších integrací muslimů v USA, i jednoduchost zapojení přistěhovalců do pracovního trhu a jeho liberalizace, na rozdíl od neefektivních imigračních procedur v mnoha evropských zemích. „Pracovní trh nefunguje na bázi komunit, ale oni musejí jit do té společnosti. A pracovní kolektivy jsou většinou první úrovní integrace“, zdůraznil Klipa.

Jak jsem osobně během diskuze podotkl, je pro integraci muslimů (a nejen jich), velice problémová i skutečnost, že přistěhovalecká politika České republiky je vystavena tomu, která vláda je zrovna u moci a podle mého názoru, by bylo více prospěšné, kdyby byla přistěhovalecká politika a otázka menšin podřízena parlamentu a byla výsledkem společného konsenzu všech parlamentních stran.

Problémem je také skutečnost, že muslimští přistěhovalci jsou psychologicky jednou nohou v Evropě a druhou ve svých blízkovýchodních zemích, dodal Joch s tím, že je potřeba také rozlišovat různorodost muslimských komunit, kdy tradičně tolerantní je evropský balkánský islám, kdežto problém radikalizace vystává s vlivem financování ze Saudské Arábie a ideologie wahábismu.

Z výsledku diskuze panelistů s diváky vyplynulo, že česká muslimská komunita je spíše podobná americké muslimské komunitě, než komunitám muslimů z ostatních zemí Evropské unie. Důvodem je fakt, že převážná část českých muslimů přistěhovaleckého původu, přišla do naší země z důvodu politického, nebo za vzděláním a ne z ekonomických důvodů. Částečným důvodem je i fakt, že imigrační politika ČR je spíše restriktivní a v muslimské komunitě nepřevažuje ani jedna národnostní skupina.

Někteří z přítomných Brňanů vyjádřili obavu, že muslimové nejsou ve svých veřejných projevech upřímní a ve chvíli, kdy získají většinu, pokoušejí se v rozporu s platnými zákony uplatňovat zákon šaria. Na tyto dotazy jsem podotkl, že pokud by se opravdu v rámci České republiky prosazovala svoboda slova, obdobně jako v USA, bylo by jednoduší rozlišit radikální muslimy od umírněných, neboť restrikce ve svobodě slova vedou k pokryteckému vystupování.