Zneužití antiislámu pro získání politického koryta ohrožuje nás všechny

Vytváření stran s hlavním tématem boje proti islámu je nejrychlejší cesta, jak pomoci multikulturalistům a muslimům ve vítězství nad Evropany a nemuslimy. Situace v České republice je toho bohužel jasnou ukázkou.

U nás je dost politiků ze všech parlamentních i neparlamentních stran, kteří se vyjadřují veřejně proti islámu. Většina naší veřejnosti je proti islamizaci Moravy, Slezska a Čech. Většina veřejnosti odmítá příchod muslimských přistěhovalců (neboli politicky korektně řečeno uprchlíků). Přesto tato naprostá většina společnosti může být poražena stoupenci multikulturalismu a islámu.

Historie nás učí, že mít převahu v lidech nemusí zaručovat vítězství. Mnohdy disciplinovaná menšina snadno porazí většinu. V našem případě nejde ani tak o to, že dle uniklých emailu českého premiéra Sobotky nejspíše plánuje multikulturní frakce v ČSSD přesvědčit pomoci propagandy a manipulací v mediích českou veřejnost, a hlavně mládež, že islám je super a příliv uprchlíku je v pořádku. 

Nic z toho by nemělo šanci na úspěch, kdyby proti těmto snahám o manipulaci s našimi dětmi a společnosti čelila většina veřejnosti vedena moudrými a nesobeckými lidmi. Bohužel se obávám, že tomu tak nebude.

U nás se totiž z tématu islámu stala šance pro mnohé zkrachovalé a neúspěšné politiky vrátit se zpět ke korytu. Zároveň mnozí lidé, kteří by jinak nedokázali oslovit voliče, si na tématu islámu snaží udělat kariéru. Bohužel toto ošálení zasáhlo i mnohé původně apolitické antiislamisty a dnes je na antiislámské scéně řež o to, kdo je víc antiislámský a kdo tedy má šanci získat více hlasů. Součásti tohoto mámení se stala i snaha postavit na tématu antiislámu politické strany.

Kdybych byl multikulturalista či muslim, tak bych z tohoto vývoje měl radost. Nic totiž nedokáže více diskreditovat a pošpinit antiislám, než jeho politické zneužití. Jakmile se bude odpor proti islámu využívat politicky, i ze strany původně apolitických hnutí, pak mnozí lidé dostanou pocit, že vlastně ani se nic moc neděje, že je to je další snaha jak oblbnout voliče a získat šanci se dostat ke korytu.

Právě z tohoto důvodu jsem se já sám osobně nezapojil do žádné politické strany, ani nepřijal nabídku být politikem za nějakou stranu, protože vidím více škody než užitku z takového rozhodnutí. 

Podle mého názoru by antiislámské hnutí mělo být přísně apolitické ve smyslu podpory nějaké strany, a mělo by podporovat pouze politiky, kteří jsou proti islamizaci. Samozřejmě, že tento politik by měl zastávat i určitě další minimum morálky, jako je demokratičnost, obrana svobody člověka apod. 

Proto se mi osobně nelíbí, když v České republice vidím, jak si určitá skupinka z řad antiislámistů nárokuje pozici jediných pravých bojovníku proti islámu a zároveň si na tom začíná budovat politickou kariéru. Teď ještě vše vypadá růžově, nevíme, jaké síly stojí v pozadí takové politiky, ale co vím je, že jakmile by se takoví lidé s jediným hlavním tématem - boj proti islámu, dostali do parlamentu a možná i vlády, tak by následoval klasický politický kafemlejnek, který by je semlel podobně jako byly semlety Věci veřejné či Okamura a jeho Úsvit. A co pak řeknou voliči? 

Mnozí voliči pak začnou říkat, že vlastně mají multikulturalisté a muslimové pravdu, že islám nehrozí, že to bylo ze strany antiislámistů jen oblbováni kvůli zisku volebních hlasů apod. A my ostatní bojovníci proti islamizaci tak budeme čelit ještě horší situaci, než jsme doposud čelili. 

Zároveň tento boj o voliče vede k tomu, že jednotlivé skupiny antiislámistů se mezi sebou víc a víc nenávidí a vedou proti sobě kampaně. Stačí se podívat jen na to, jak Jana Volfová z Bloku proti islámu (a IvČRN) dlouhodobě útočí na Okamuru. Také Marek Černoch, vůdce vzbouřenců v Úsvitu proti Okamurovi, nejprve nadával na Okamuru kvůli jeho kritice islámu a označil ho za extremistu a najednou má projevy mnohem radikálnější než Okamura, inu když jde o koryto ....Nebo na to, že na 6 února je v Praze naplánováno několik demonstrací odpůrců islámu a to vždy samostatně jednotlivými znepřátelenými frakcemi antiislamistů.

Obávám se, že právě taková politika antiislámistů povede k tomu, že multikulturalistům a muslimům bude stačit jen držet jednotu a časem porazí a jejich propaganda ovlivní názor obyvatel (hlavně mladé generace) tak, že porazí antiislamisty jako celek.

Tato anketa ukazuje naprosté rozdělení stoupenců Konvičky a Okamury, přitom kdyby se spojili, tak by mohli hodně věci ovlivnit.