Nebezpečí emocí a hysterie v polemice s islámem a muslimy

Před několika dny odvysílala Česka televize pořad Michaely Jílkové „máte slovo“ v kterém se dosti emocionálně diskutovalo o islámu a chování muslimů. Původně jsem se k pořadu nechtěl vyjadřovat, byť jsem se ho zúčastnil v publiku, ale nakonec jsem se rozhodl v několika článcích napsat své postřehy a komentáře k základním bodům týkajícím se celého pořadu.

Osobně jsem rád, že jsem se pořadu zúčastnil jen v publiku, protože chování některých lidí jak z tábora muslimů, tak jejich odpůrců bylo na mne už za hranou slušného chování. Kdybych byl mezi hlavními hosty, musel bych se možná občas ze slušnosti zastat některých přítomných muslimů či muslimek, a to by mi nejspíše někteří fanatičtí antiislamisté nedokázali odpustit a možná by se zase rozběhlo další kolo nenávistné kampaně proti mé osobě, jako nespolehlivého exmuslima, který nedostatečně nenávidí islám. Mám s tím zkušeností už víc než dost a jsem z takového chování už zhnusen. Taktéž na některé nehorázné lži vyřčené přítomnými muslimkami bych musel reagovat.

A tím se dostávám k hlavní slabině celého pořadu. Tím, že se pořad proměnil ve střet emocí a hysterie, kterou se občas neúspěšně snažili zmírnit a převést do oblasti logické diskuze senátor Doubrava či poslanec Kováčik, projevily se i základní nedostatky argumentace některých přítomných odpůrců islámu.

Ty se ještě více ukázaly v kontrastu s tím, že islám měl v diskuzi hájit známý religionista Štampach, který dlouhodobě popírá, že by Mohammed někdy spáchal nějaké svinstvo a islám, který obhajuje, si spíše vysnil, než by byl podložen fakty. A muslim Mohammed Abbás, který nejenže nereprezentuje reálně muslimskou komunitu v České republice, ale ještě k tomu je oproti lidem jako jsou Vladimír Sáňka či Muneeb Hassan Alrawi relativně umírněný a hlavně se neumí dobře vyjadřovat česky.

Osobně bych v diskuzi dal místo hysterie a vydrážděných emocí prostor tomu, že bych se s odkazy na islámské zdroje ptal přítomných muslimů například na to, proč Mohammed zotročil poražené nepřátele a jejich ženy si vzal jako sexuální otrokyně? Proč je v Saúdské Arábii zakázáno konvertovat ke křesťanství a hrozí za to smrt nebo vězení? A podobně.

V poslední době jsem si všiml, že se mnohé veřejné debaty a pořady v médiích za účasti některých českých antiislamistů mění ve vulgarity, emočně vypjaté hádky a hysterické výstupy. Jistě takovéto chování zatím vychází. Muslimy totiž v České republice v současnosti reprezentují buď kontroverzní a radikální osoby jako je Vladimír Sáňka či Muneeb Hasan Alrawi s jejich spolupracovníky, nebo idealisté jako je Mohammed Abbas, ale nikdo jiný ze spektra reformních a liberálních muslimů.

Což mimochodem byla ta „role“, kterou jsem kdysi dávno v dobách působení v islámské komunitě měl já. Jenže já se nesnažil roli jen hrát, ale skutečně mezi muslimy reformu a liberalismus šířit a proto jsem se dostal do zásadního střetu s panem Alrawim a jeho kolegy.

Upřímně si myslím, že až se zde v České republice objeví opět nějaký reformní či liberální muslim, bude značná část antiislamistů a jejich činnosti v háji. Protože bez znalosti islámské teologie, historie a také historie islámu v České republice se jim takovémuto člověku bude čelit dost špatně.