Božstvo islámu je jiné než Bůh křesťanů a židů

Když jsem se začal zajímat před několika roky hlouběji o studium křesťanství oslovily mně spisy zbožných autoru jak katolického, tak i pravoslavného světa. Jedna kniha sumarizující základní myšlenky asketů mi pomohla poznat, že Bůh v nějž věří křesťané je jiný než božstvo islámu.

Bůh, který touží po spáse všech lidí a prahne po jejich zbožštění, vysušuje jejich domýšlivost jako neplodný fíkovník. Svatý Maxim Vyznavač, komentář k evangeliu.

Mohamed v Koránu říká: „Koho Alláh chce vést cestou správnou, tomu otevře hruď pro islám; tomu, komu chce dát zbloudit, tomu zúží a uzavře hruď, jako by měl stoupat k nebi. A takto Alláh dává pocítit hněv svůj těm, kdož neuvěřili. … Alláh nemiluje žádného nevěřícího.“

Jak tedy vidíme Bůh křesťanu touží po spáse všech lidí, ať již v něj věří či nevěří. Naopak Alláh Mohameda říká, že je to on kdo určuje kdo z lidí v něj nebude věřit. Toho pak Alláh nenávidí a pak ho uvrhne do pekelného ohně. Říci, že tyto božstva jsou jedním a tím samým Bohem uctívaným křesťany, židy a muslimy je omyl.

Vím, že tímto názorem se dostávám na tenký led dnešního církevního učení. Neboť pod vlivem relativismu a snahy být se všemi za dobře dochází u části křesťanských intelektuálu k budováni dogmatu o tom, že Bůh křesťanů je stejný jako božstvo islámu. A ten kdo s tím nesouhlasí je označován za extremistů, fanatika či heretika.

Jenže není vše tak jednoduché, jak se to může zdát. Když jsme studoval výběr ze spisu Filokalia (podrobnosti zde) potvrdil jsem si svůj názor o tom, že mé přesvědčení o nesprávnosti domněnky o stejném božstvu křesťanů a islámu je správné.

To, že islám o sobě tvrdí, že uctívá stejné božstvo jako křesťané je logické. Je to základní kámen islámské propagandy vůči křesťanství i židovství a bez něj by nemohl islám tvrdit, že křesťanství a židovství jsou falešné náboženství vymyšleny lidmi. Jak tvrdí například autor knížky Pravé náboženství vydané Islámskou nadaci v Praze, nebo autor knížky Islám a křesťanství v Bibli vydané muslimskou obcí v Praze a Ústředím muslimských obcí v ČR.

Jenže na základě logiky by přijeti víry v to, že božstvo islámu je stejné jako Bůh křesťanů, znamenalo uznat to, že osobnost, vlastnosti a charakteristika božstva islámu je stejná jako osobnost, vlastnosti a charakteristika Boha křesťanů či židů!

A právě obsah spisů jako je Filokalia nebo dílo Izáka Syrského upozorňují křesťany na to, že Bůh křesťanů je zásadně jiný než božstvo muslimů. Má nejen jinou osobnost, charakteristiku a i vztah k lidstvu. Z křesťanského pohledu sice může na povrchu islámu a Alláha být něco podobného Bohu křesťanů a Židů, ale podstata je jiná. Jistá podobnost je logická, neboť Mohamed přece kopíroval částečně nejen od arabských pohanů, ale i židů a křesťanských sekt a do toho přimíchal své vize.

Podle mého názoru je tedy nejen nutnosti odmítnout vize o stejném božstvu v islámu a křesťanství základem jakékoliv apologetiky v islámské otázce, ale taký jediným způsobem jak je možné vést upřímný a konstruktivní mezináboženský dialog.

„Tajemství jednoty mezi lidským pokolením a Kristem je tedy hlavním smyslem inkarnace, ukřižování a vzkříšení – ba celého stvoření.“

Matouš Chudý