Džihád kanadské muslimky proti Lhoťanovi

Muslimka Veronika Matulová (na internetu používá přezdívku Imáne), se rozhodla dosti ostře mne napadnout kvůli článku „Můj osobní postoj ke krizi české muslimské komunity“, a velmi útočně se rozjela na svém blogu proti mé osobě a mé kritice špatné situace v dnešní české muslimské komunitě. Nadpis jsem zvolil pro pobavení čtenářu, protože mi v posledni době příjde, že hned po CIA, Mosadu, Židech a křesťanech je podle islamistů v odporu proti ním nejvlivnější Lhoťan :-))))

Jenom na ukázku z článku paní Veroniky Matulové zde: „Dávám především médiím, novinám i časopisům a také blogerům na vědomí, že...nadměrná většinová Česká muslimská komunita za panem Lhoťanem nestojí. Že v ní nemá žádnou váhu a že za ni nehovoří a nikdy nehovořil. Pan Lhoťan ani zdaleka neprezentuje názory České muslimské komunity. Stejně tak nemá žádnou náboženskou autoritu nebo vzdělání, aby mohl efektivně o islámské problematice hovořit.“

Veronika Matulová patří k lidem, kteří jsou ze svého neúspěchu v české muslimské komunitě velice zklamaní. Proto chápu jejich nenávistnou reakci a je mi jen líto, že její argumentace nevychází z dokazování, že ve svém článku nemám pravdu a místo toho se opět soustřeďuje na očerňování a urážení mé osoby. Jako člověk uvědomující si svou nedokonalost, hříšnost a po vzoru milosrdenství proroků nemám zájem reagovat na většinu jejich urážek, pomluv a polopravd, v jedné věci ale reagovat musím.

Možná je paní Matulova zklamaná, že na rozdíl od ní, mi bylo vedením Islámské nadace v Brně nabídnuto místo zaměstnance mešity, a před par týdny i na setkání v Islámské nadaci v Praze, pozice v jejich organizacích výměnou, za ukončení kritiky podřizování se vlivu zájmových skupin ze Saudské Arábie a hraní pokrytecké politiky vůči české společnosti, ve prospěch zájmu lidí stojící za Islámskými nadacemi. Údajně je pokrytectví (takija) vůči české společnosti ziskem (maslaha) pro islám. Uvedených skutečností byli přítomni i další lidé, kteří je mohou potvrdit a pokud budou chtít, mohou to říci i veřejně.

Paní Matulová má právo se mnou nesouhlasit, pohrdat mnou a přes nesoulad se slovy Boha (či Alláha, aby to lahodilo jejím uším) i pomlouvat a očerňovat, ale rozhodně nemá právo lhát o tom, že bych se prohlašoval za zástupce všech muslimů žijících v České republice. Toto jsem nikdy, na rozdíl od ní, neřekl a rozhodně to ani nechci. Vždy zastupuji pouze ty lidi, kteří mě podporují, nebo v něčem se mnou souhlasí.

Její útoky na naše občanské sdružení (které má dnes více podporovatelů, než je počet osob, které se zúčastnily valné hromady například Islámské nadace v Brně) jen ukazuje na její možnou závist, že na rozdíl od ní, našim cílem není shromáždit co nejvíce lidí, kteří by nás uctívali jako své vůdce, ale vyvíjet činnost pro podporu integrace muslimů do evropské společnosti, problematice islamofobie a původních hodnot islámské civilizace. Té civilizace, která dala světu filozofy, lékaře, vědce – z nichž mnozí byli náboženskými fanatiky odsouzeni jako heretici a pronásledováni ve jménu stejného náboženství, které vyznávali.

Proto paní Matulová můžete dále pokračovat v mém očerňování, pomlouvání a zášti vůči mně. Mě ale zajímá budoucnost soužití českých muslimů s většinovou společností a ne to, jestli vás uctívá skupinka náboženských tmářů, jako svého duchovního guru. Na rozdíl od jiných, já se nebojím říci své názory veřejně pod svým pravým jménem (ne pod anonymními přezdívkami) a nebojím se přiznat, že sem se mýlil a že jsem hříšný člověk, věřící ve svobodnou vůli.

Pro ukázku zde uvádím text otevřeného dopisu, který Veronika Matulová, a další lidé, šířili v dubnu roku 2009 po internetu.

BISMILLÁHI AR-RAHMÁNI AR-RAHÍM

Salam alaikum wa rahmatullahi wa barakatuhu.

Sestry a bratři ve víře,

přikazování vhodného a zakazování zavrženíhodného je povinností každého z nás.
„Nechť stane se z vás obec, jež bude vyzývat k dobrému, přikazovat vhodné a zakazovat zavrženíhodné. A takoví budou blažení.“ (Korán - súra 3, verš 104)
Alláh nám objasnil v Koránu, že přikazování vhodného a zakazování zavrženíhodného je jedna z nejzákladnějších a nejdůležitějších vlastností, kterou by měl mít každý muslim.
„Věřící muži a věřící ženy jsou si vzájemně přáteli a přikazují vhodné a zakazují zavrženíhodné, dodržují modlitbu, dávají almužnu a jsou poslušní vůči Alláhu a Jeho Poslu. Nad těmi se Alláh věru slituje, neboť Alláh mocný je i moudrý.“ (Korán - súra 9, verš 71).

Prosím věnujte pozornost následujícímu textu, který popisuje události v naší komunitě.

V roce 2002 se Muslimská unie (dále jen MU) začala zabývat myšlenkou pokusit se získat pro muslimskou komunitu práva, která mají jiné náboženské společnosti v naší republice. Dobrovolně se pustila do příprav k založení islámské náboženské společnosti. MU se rozhodla kontaktovat Nadace v Praze a Brně a byla navázána spolupráce. Členové těchto organizací se pravidelně setkávali v prostorách mešity, aby společně vytvořili stanovy, s vírou, že je to ve prospěch celé české muslimské komunity. Jednání však byla pozastavena v srpnu 2002 kvůli rozsáhlým povodním v Praze. Vytvoření stanov věnovali nečlenové Nadace dokonce mnohem více času než Nadace samotná, aby následně jejich práce přišla vniveč, jelikož nakonec byly Nadací vytvořeny stanovy úplně jiné, které jsou před veřejností doposud drženy v tajnosti.

Po záplavách všichni, kteří s velikým úsilím spolupracovali s Nadací, ale nebyli jejími členy, byli velice překvapeni, když zjistili, že Nadace si registraci Ústředí muslimských obcí (dále jen UMO) udělala sama. Návrh na registraci podali tzv. "předložitelé“ neboli určité vyvolené osoby z Nadace. Jinými slovy, nečlenové a dokonce ani někteří z členů Nadace, kteří spolupracovali na založení registrované náboženské společnosti a do tohoto projektu vložili veškerou svoji energii a čas, nevěděli o tom, co se vlastně děje, a o plánech a činnosti UMO nebyli informováni.

Bohužel, všichni ostatní muslimové se o registraci dozvěděli až z veřejného tisku. Tato událost zasela zárodky rozdělení muslimské ummy.

Stalo se tak stejně jako v případě nedávných událostí utajených voleb předsedy UMO. Nyní, po více jak 4 a půl letech od registrace, zde nastala velmi podobná situace, jaká byla při uvedení organizace do české komunity. V jednom moravském deníku se totiž objevil článek o volbě představitelů UMO s názvem České muslimy povede Brňan Alrawi. V článku se doslova píše:

„Muslimové z celé republiky v sobotu zvolili nového předsedu českého Ústředí muslimských náboženských obcí. Podle očekávání se jím stal dosavadní předseda Islámské nadace v Brně Muneeb Hassan Alrawi.“

Problémem až tak není samostatná volba, neboť vůbec nevíme, jaké jsou stanovy organizace, a tudíž neumíme posoudit, do jaké míry byla volba provedena správně. Za to nastala velmi zvláštní situace, do které byla uvedena česká muslimská komunita. Až po urgování českých muslimek, které shodou okolností objevily tento článek, nám byly ze strany UMO poskytnuty informace věnované vzniku a minulosti UMO a velmi strohé informace o již uskutečněné volbě.

Tím si pokládáme otázky další. Jak zvolení představitelé budou věnovat veřejnosti a muslimské komunitě dostatečnou pozornost a vyvíjet aktivity, které muslimskou komunitu budou podporovat? Jak budou posilovat její jednotu, když oni sami neinformují muslimy o aktivitách organizace?

Myslíme si, že čeští muslimové si zaslouží více vážnosti ze strany svých „reprezentantů“. Muslimové by se měli snažit o jednotu a jednat v souladu s obecnými pravidly islámu. Měli jsme velký zájem spolupracovat, ale pokaždé jsme narazili na nezájem. Už to nechceme opětovně zkoušet, naše důvěra vymizela. Mylně jsme se domnívali, že lze věci nasměrovat správným směrem, někteří z nás tomu věnovali téměř 20 let. Jednota muslimů byla bohužel takovými partnery celou dobu pošlapávaná.

Rozhodli jsme se založit organizaci takovou, která by:

1) opravdu reprezentovala muslimy,

2) nebyla jen úzkou skupinou lidí, která mezi sebe nepustí nahlédnout ostatní,

3) byla transparentní organizací,

4) řešila opravdové problémy muslimů a potřeby rozrůstající se komunity zakládáním modliteben, škol a jiných zařízení,

5) podporovala potřeby jednotlivců,

6) dělala osvětu potřebnou nejen v komunitě ale i na veřejnosti,

7) ve svém čele měla osoby jednající dle islámských zásad.

V současné době již kolují podpisové archy s prozatímním názvem „Islámská obec“. Po registraci bude uspořádáno setkání, kde bude možnost odhlasovat jiný název náboženské společnosti.

Nadešel čas, aby ostatní muslimové našli svoji vlastní cestu, ač to bude cesta velmi dlouhá a pracná.

S pozdravem míru za přípravný výbor:

Praha, 8.4.2009

Zbožnost nespočívá v tom, že obracíte tváře své směrem k východu či západu, nýbrž zbožný je ten, kdo uvěřil v Boha, v den Soudný, v anděly, Písmo a proroky a rozdává z majetku svého bez ohledu na lásku k Němu příbuzným, sirotkům, nuzným, po cestě (Boží) jdoucímu, žebrákům a na otroků vykoupení, a ten, kdo modlitbu dodržuje a almužnu udílí. A zbožní jsou ti, kdož úmluvy své dodržují, když je jednou uzavřeli a v protivenství, v neštěstí a v dobách násilí jsou trpěliví - to jsou ti, kdož víru pravou mají, a to jsou bohabojní. (Korán - súra 2, verš 177)