Výzva českého muslimského duchovního: „Neberte ohledy na nemuslimy“

Duchovní pražské mešity Samer Shehadeh vyzval české muslimy, aby nebrali na nemuslimskou společnost žádné ohledy. Zhruba třicetiminutový záznam byl zveřejněn na islamistických webových stránkách.

Shehadeh v záznamu dále útočí na českou policii a tvrdí, že přišla do pražských mešit s cílem urážet muslimy a islám a s cílem šikanovat je. Podle Shehadehových vystoupení v českých médiích není na knize Základy tauhídu není nic závadného a to, že muslimové mají svrhnout sekulární, a tedy neislámské vlády, a v případě, že to nemohou učinit mají je aspoň nenávidět, je podle jeho názoru v pořádku.

Již jaksi mimo pozornost médií a komentátorů stojí informace, že v mešitě byly zbraně - byť legálně držené. Policie tak postupovala plně v souladu s předpisy a neriskovala, že by nějaký z muslimů, kteří přišli do mešity na páteční modlitbu ozbrojeni střelnými zbraněmi, dostal zkrat a zbraně použil. Také bylo zadrženo několik ilegálních přistěhovalců.

Shehadeh se vymlouvá, že se má toto týkat pouze těch zemí, kde mají muslimové většinu, jenže jak ukazují zkušenosti z Kavkazu, Kosova a dalších míst světa - jakmile v nějaké oblasti získají islamisté větší zastoupení, usilují o odtržení těchto území a svržení sekulárních vlád a nastolení teroru nadvlády islámu.
Tedy právě kniha Základy tauhídu a ti z řad českých muslimů, co ji obhajují, ukazují, že islám v jejich pojetí je reálnou hrozbou české společnosti a pokud by jich zde přibývalo, hrozí v budoucnosti ozbrojený konflikt s jejich stupňujícími se požadavky.

Také nepokoje v muslimských ghettech v západní Evropě a narůstající požadavky evropských muslimů na zavádění islámského práva do legislativ Evropských zemí a uzpůsobování evropské společnosti islámským zvykům a zákonům ukazuje nebezpečnost této interpretace islámu. Ukázky těchto tendencí v české muslimské komunitě jsem uvedl ve své knize Islám a islamismus v České republice.

Je tragédií, že na obranu českých islamistů, kteří knihu Základy tauhídu a tuto interpretaci islámu v Česku šíří, se postavili nejen multikulturalisté, ale i mnozí křesťané a nejnověji i vládní Výbor pro práva cizinců, který dokonce vyzval českou vládu, cituji: „Výbor žádá vládu, aby se v této věci, která se dotkla náboženského cítění, obrátila k muslimské komunitě s vysvětlením a ujištěním o respektu k jejich náboženskému cítění a hodnotám.“ (Celé prohlášení zde.)

Vzpomínáte si na ty politiky a aktivisty co vyzývali k toleranci a pochopení nacistů, komunistů a podobných ideologií? Dnes to samé činí vůči islamismu. Výše uvedené prohlášení Výboru pro práva cizinců je chamberlainovskou kapitulací před islamismem a appeasementem nejhrubšího zrna.

Je zajímavé a varovné, že NIKDO z těch, co veřejně odsuzují zásah v pražských mešitách, neodsoudil učení knihy Základy tauhídu o potřebě svrhnout sekulární vlády a nastolit islámskou nadvládu! To hovoří o postoji těchto lidí k islamizaci České republiky a islámské netoleranci samo za sebe.

Některými ze členů Výboru pro práva cizinců jsou:
Martin Rozumek (Organizace pro pomoc uprchlíkům)
Zuzana Ramajzlová (Centrum pro integraci cizinců)
Tereza Freidingerová (Člověk v tísni)
Goranka Oljača (novinářka a publicistka pro Český rozhlas)
Klára Boumová (Charita Česká republika)
Hana Pipková (soudkyně Městského soudu Praha)
Pavel Čižinský (Poradna pro občanství)
Věra Roubalová Kostlánová (Tolerance a občanská společnost)
Petra Levrincová (UNHCR – Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky)
Pavla Hradečná (Sdružení pro integraci a migraci)
Marie Jelínková (Multikulturní centrum Praha)

Jaromír Krejčí (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy)

Jiří Kalašnikov (Ministerstvo zahraničních věcí)
Pavel Pořízek (Kancelář veřejného ochránce práv)

Záznam celého projevu Samera Shehadeha:

Co vlastně kniha Základy tauhídu tvrdí?
„Jelikož termín ibada znamená naprostou poslušnost a Alláh je považován za nejvyššího zákonodárce, zavedení světských právních systému, jež se nezakládají na Alláhových zákonech (šaría) je aktem nevíry v Alláhem zjevené zákony“, píše Philips na 26. straně své knihy.

Co mají tedy podle něj muslimové dělat? Na to Philips odpovídá o stránku dále slovy: „a proto značná část víry v jedinečnost uctívání Alláha si žádá zavedení islámské legislativy šaríi, zvláště v zemích, kde muslimové tvoří většinu populace. Alláhův zákon musí být znovu zaveden v takzvaně muslimských zemích, kde vlády vládnou podle dovezených kapitalistických či komunistických ústav a kde islámské právo buď úplně vymizelo, nebo bylo vytlačeno do několika málo vcelku nevýznamných oblastí. … Ti, kdo mají moc to změnit, musí tak učinit, zatímco ti kdo tuto moc nemají, musejí veřejně vystupovat proti uplatňování světských zákonů a vyžadovat zavedení šaríi. A pokud ani to není možné, je nutno své neislámské vlády upřímně nenávidět a pohrdat jimi k uspokojení Alláha a udržení víry v jeho jedinečnost (tauhíd).“

Jako blahodárný prostředek pro napravení zločinců propaguje Philips v knize na straně 44 mrzačení odsouzenců. „Podobně skutek může vypadat jako špatný, i když je ve skutečnosti dobrý. Například někdo může namítnout, že useknutí ruky za krádež je barbarské, nebo že zbičování za pití alkoholu je nelidské, a tak může takové tresty považovat za příliš tvrdé a tedy vůbec ne dobré, a přitom jde o tresty nařízené Alláhem a jeho prorokem, a jejich dobrý vliv na společnost mluví sám za sebe,“ píše Philips.

Zavedeme šaríu všude
V závěru knihy Philips vysvětluje jednu z mála známých zákonitostí islámského práva šaría, a tím je nerovnoprávnost nevěřících s muslimy před Alláhem a jeho zákony. „Obnáší to i skupinový závazek, že zavedeme Alláhovy zákony všude na zemi. A proto jsou věřící v Alláhových očích vysoko nadřazeni nevěřícím, protože přijímají své odpovědnosti,“ konstatuje Philips.

Jestliže jsou v české muslimské komunitě takovéto myšlenky šířeny státem uznanou muslimskou obcí a za odborného dohledu samotného předsedy Muslimské obce v Praze Vladimíra Sáňky, můžeme se pak divit tomu, že mají lidé o budoucnost mírového soužití s muslimy obavy?

Šéf českých muslimů o učení muslimských dětí nenávisti vůči nevíře v Alláha: