Islámské volby, které potvrdily mé obavy

Nedělní „volby“ do Islámské nadace v Brně prokázaly to na co jsem osobně upozorňoval již víc jak dva roky. Většina brněnských muslimů ignoruje Islámskou nadaci jako svého představitele. Z víc jak tisíce brněnských muslimů se voleb zúčastnilo pouze 13 osob (tj. nadpoloviční většina z maxima 20 uznaných členů majiteli mešity).

Vzhledem k faktu, že do konáni „shromáždění“ majitel brněnské mešity Munib Alrawi nepřiznal muslimům, že Islámská nadace je dle platných zákonů České republiky, soukromým majetkem zřizovatelů a neexistují tedy členové a volby, rozhodl jsem se setkáni na protest nezúčastnit. A jak jsem se dověděl od zúčastněných ani nemusím litovat. Pokud od zúčastněných totiž odečteme rodinu pana Alrawiho zjistíme, že na shromáždění přišlo méně jak 1% brněnských muslimů.

Podle mého názoru je cela fraška kolem údajných „voleb“ v Islámské nadaci pouze důkazem prohlubující s propasti mezi brněnskými muslimy a majiteli Islámské nadace a dokazuje, že Islámská nadace nejenže nemá vliv na brněnskou muslimkou komunitu, ale rozhodně ji ani nereprezentuje.

Podle toho co znám z  osobního setkáni s brněnskými muslimy, podařilo se za poslední roky, díky politice ignorace brněnských muslimů ze strany pana Alrawiho a jeho rodiny, docílit zničení sounáležitosti muslimské komunity v Brně.

Neustále tvrzení pana Alrawiho z posledních let, že odchází z vedení Islámské nadace již nikdo dávno nevěří (kde by našel lépe placenou práci?) a jeho „diplomatické“ chováni jen vyvolává mezi muslimy obavu z toho, že bude na základě jeho chováni negativní postoj většiny lidi vůči muslimům prohlubován.

Tento týden jsem měl možnost se soukromě sejít s několika politiky a úředníky z Brna, kteří mně oslovili na základě mého článku „Můj osobní postoj ke krizi české muslimské komunity“ A chtěli semnou hovořit o chováni pana Alrawiho. Toho co jsem se dověděl jsem upřímně zdrcen, neboť se potvrdily mé nejčernější obavy.

Pan Alrawi ve snaze zalíbit se těmto lidem a vybudovat si u nich pozici jim vykládal spoustu polopravd a lží. Například tvrdil, že to nemá s muslimy v Brně jednoduché, protože podporují sebevražedné atentáty a muslimské radikály a jemu se s obtížemi daří udržet je na uzdě. Jak šílené vzhledem k faktu, že většina obyčejných brněnských muslimů odmítá islámský radikalismus  a kritizuje pana Alrawiho za jeho podporu zvrácené ideologii Hamasu, Hizballáhu a muslimským radikálum.

Slyšel jsem i mnoho dalších pomluv na adresu brněnských muslimů, které pan Alrawi rozhlašuje, ve snaze udržet si výsadní postavení vůči českým úřadům a politikům a nemá smysl je zde všechny vypisovat. Jak jsem ujistil všechny s nimiž jsem diskutoval, takija (přetvářka ospravedlň ziskem pro „islám“, většinou ale ve skutečnosti ziskem pro toho kdo ji dělá) pana Alrawiho je jen osobní akci jeho a lidi co ho podporují a rozhodně většina muslimů buďto se o Islámskou nadaci a aktivity již nezajímá a žije si svůj život nebo je vůči pana Alrawimu v opozici.

Smůlou je, ž většina brněnských muslimů již nemá po letech „boje s větrnými mlýny“ nemá snahu usilovat o zlepšeni situace a proto rezignovala a žije si svůj život s ignorováním stavu muslimské komunity. Bohužel já osobně za tento stav nesu spoluvinu, protože jsem delší dobu pana Alrawiho podporoval a věřil, že se mi ho podaří ovlivnit tak, aby mezi-náboženský dialog, multikulturalismus apod. nepoužíval jen jako zástěrku pro svou propagaci, ale snažil se je realizovat. Bohužel v posledních měsíci jsem si musel chtít nechtíc uvědomit, že jediné k čemu má snaha o prosazováni upřímnosti v práci pro muslimy a osvětu kolem islámu vede, je že se mně snaží pan Alrawi a jeho kolegové odradit od islámu a vyhnat do řad islamofobů.

Proto jsem se po posledním pokusu pana Alrawiho o praktikováni takije na veřejnosti rozhodl veřejně vystoupit a začít psát o skutečných problémech muslimů v České republice. Problémem totiž není islám, ale to že si desítky muslimů na „islámu“ postavili své živobytí a svou existenci. Jedním z příkladu byla kauza kandidatury (ex) muslima v Brně, který chodil mezi muslimy a sliboval jim, že bude hájit jejich práva v politice  a pak se nedokázal postavit své šéfové ve straně odmítnout její islamofobní projevy. A pan Alrawi ho ještě chtěl krýt a chtěl veřejně lhát o tom, že daný člověk nikdy nebyl na pouti v Saudské Arábii.

Vím, že pan Alrawi a jeho kolegové si uvědomují, že nemohou zpochybnit mou kritiku jejich pokrytectví a tak se mně snaží očernit a zdiskreditovat jinými způsoby. Ale jediné k čemu toto jejich využití satanských metod vede, je že se stále více přibližují satanovi a ne Bohu. Když kdo ví možná se pro ně satan stal bohem? Na rozdíl od Boha totiž Satan platí hotově a hned v tomto životě …

Svoboda slova, právo veřejně kritizovat a povinnost hájit své společenství proti zkorumpovanosti mocných je povinností i v islámu.